Na úteku.

15. dubna 2015 v 11:58
Mám rada svoj život. Mám rada seba. Skutočne. Niekedy keď sa ráno prebúdzam v posteli tak mi v mysli prebehne aká som úžasná bytosť a ako sa mám rada. Nepotrebujem vedľa seba niekoho na to aby mi to hovoril a dokazoval. Je to vo mne.
Úžasné, však?
Ale teraz sedím v kancelárii, nikto tu nie je, dnes si asi všetci urobili voľno, veď sú to podnikatelia, robia keď chcú, a nerobia keď nechcú. A ja mám hroznú chuť vybrať tie tri zlaté rybky z akvária a odniesť ich do mora, tam kde patria. Veď celé dni len ďobú malými ústočkami do skla, plávajú z jedného konca akvária na druhý a tak dookola. Neviem prečo, ale nemyslím si, že by to tak malo byť, priam mi je to až ľúto, že ľudia z vlastnej roztopaše toto robia zvieratám. Držia ich v zajatí. V klietkach, v akváriách. A čo oni zmôžu? Ničovaké nič.
A tak pri pohľade na ne som si uvedomila, že ani mne sa tu už nechce byť. Možno som tak trošku ako rybka v akváriu. moje prirodzené prostredie je inde. Čo tu robím? Prečo tu strácam čas?
Myslela som, že tu pobudnem ešte aj celý máj, ale je to blbosť. Nevidím v tomto pointu. Vydržím tu ešte tri týždne. A možno pár dní. A potom? Neviem. A je mi to nejak jedno. Niečo bude. Vždy niečo je. Len už v tomto nevidím zmysel.
Chcem byť vypustená do mora.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gil Gil | Web | 15. dubna 2015 v 12:20 | Reagovat

Juj, napíšu něco hloupého mimo téma, ale: Přesně - viděla jsem, sice jen v dokumentu v televizi, ale přece, akvarijní druhy rybek ve svém přirozeném prostředí. Byly to nádherné tůňky. Ne nějak obrovské, ale stejně větší než akvárium. Byl to úplně kouzelný zážitek, vidět je v přírodě, tam, kam patří♥ Bylo to takové posvátné.

2 felizviaje felizviaje | 15. dubna 2015 v 13:46 | Reagovat

[1]: :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.